Několik informací lze nalézt i na stránkách obce Pržno
Založení dobrovolného sboru hasičského
Záznam v dobové kronice, který pořídil místní učitel a jeden ze zakládajících členů sboru bratr Antonín Kamradek, říká, že o založení hasičského dobrovolného sboru pomyšleno bylo již v létech 1894, kdy vypukl oheň v čísle 37 a v 1897, kdy byl oheň v čísle 53. Poměry sousedské a práce drenážní odsunuly ale založení sboru hasičského.
V suchém roce 1904 však vypukl požár v domech 6 a 8 a několik osobností obce o obecní dobro zajímající se, přimělo ostatní k bezodkladnému zřízení hasičského sboru dobrovolného v Pržně.
Dne 10. srpna 1904 byli do hostince Gřundělová svoláni občané a vyložen jim byl význam a potřeba hasičského sboru.
Výsledkem bylo přihlášení se ihned 25 občanů za členy.
Po schválení stanov u C.K. zemské vlády v Opavě byla dne 6. listopadu 1904 svolána ustavující valná hromada dobrovolného sboru hasičského v Pržně.
Za sídlo spolku zvolená byla hostinská místnost v čísle 55.
Stavění hasičského skladiště
Objednáno bylo hasičské nářadí od firmy R. Smejkal z Čech u Prostějova (Čechy pod Kosířem). Dříve než hasičské nářadí sboru došlo, vypukl 29.11.1904 ve stodole Landsbergrové požár (patrně založený zlomyslným cizím dělníkem), při němž místní hasičský sbor mohl jen pomáhati hasičskému sboru hutnímu z Bašky. Požárem (byla stodola) obracená v nic, mimo hospodářského nářadí též množství sena, lnu a slámy, tak že škoda byla veliká.
Došlé hasičské nářadí bylo umístěno z počátku ve stodole p. Kamradka (č. 61). Když však se pocítila potřeba zvláštního skladiště hasičského, vyjednáno s rolníkem Gřundělem Janem starším (číslo popisné 27) o ponechání sboru hasičskému jeho kuzně (málá kovárna) proti hostinci č.p. 55 stojící.
Obětavý Gřunděl Jan vyhověl ochotně žádosti sboru a přenechal kuzní i s pozemkem na kterém stála, sboru hasičskému k účelu hasičského skladiště.
Sbor přikročil na to ku stavbě tohoto. Svěřil stavbu staviteli Josefu Hendrychovi z Místku. Což tento také provedl, k uspokojení hasičského sboru. (Na stavbu stodoly se složilo mnoho občanů i obec, v kronice je pak i výčet jednotlivých dárců).
24. července 1905 bylo skladiště i stříkačka posvěceno farářem Borovským.
Žádost o dar Františku Josefovi I.
(Velmi zajímavý článek v kronice, kde bylo zaznamenáno hrdinství jednotlivců a sboru hasičského před C a K úřady a samotným císařem. Zápis byl pořízen až po vzniku Československé Republiky, kdy nehrozil již postih úřadů.)
Jak je z předešlých zápisků (v kronice) vidno, těžko sháněly se groše na zakoupení hasičského inventáře.
Kamradek Antonín, První jednatel sboru místních hasičů obrátil se ze žádostí na Jeho Veličenstvo Císaře a Krále Františka Josefa I., aby přispěl nějakým obnosem na nově zakoupenou hasičskou stříkačku.
Žádost psal v jazyce českém r. 1905. Psáti úřadujícím rakouským Aristokratům česky byla opovážlivost prvního stupně.
Po několika dnech vrácena žádost z poznámkou v německé řeči, v českém překladě: „Psáno v neznámém jazyku, vráceno zpět.“
Kamradek, český učitel, jednatel sboru, propagátor Češství v Podbeskydí, napsal článek do Těšínských Novin. V němž poukázal na to, že panovník, který vládne národům říše Rakousko Uherské, nerozumí řeči svých národů (Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko, Podkarpatská Rus patřily do 28.10.1918 říši Rakousko Uherské).
Tento článek pobouřil Frýdecké němce, též i státoprávné úřady, že byl hledán pisatel řádků. První podezření padlo na jednatele sboru bratra Kamradka Antonína. Při vyšetřování ale spletl bratr Gřunděl Felix stopu četníkům a tím upoutal pozornost na sebe.
Sám vyšetřujícímu strážmistru obvinil sebe neboť jako synkovi z gruntu nehrozilo tak veliké nebezpečí jako učiteli Kamradkovi, který mohl zkrátit svou existenci.
Zde projevila se nejkrásnější kázeň hasičů při založení hasičského sboru. Několik dní kriminálu zachránilo chléb učitelské rodině. Přiznáním bratra Gřunděla Felixe přestaly úřady dále pátrati po pisateli řádků v Těšínských listech.
Ač bylo zahájeno disciplinární řízení proti učiteli Kamradkovi C.K. okresní školní inspekcí, byl tento uznán jako nevinný.
Bratr Kamradek vždy po časech na tento článek rád vzpomínal a byl Gřundělovi Felixi vázán díky.